Interiér jediné moskevské tramvaje VarioLF. Oproti českým tramvajím lze na první pohled spatřit rozdíly např. v typu použitých sedadel, zádržného systému, všimněte si také např. rozdílné výšky přechodových schodků, vybraný typ vytápění salónu byl asi příliš vysoký, tak se uzpůsobila výška prvního schodku. Dále stojí za zmínku výrazná červená schrána na hasicí přístroj v NP článku, spojovací tyč pro odtahy umístěná neprakticky v salónu cestujících na zadní plošině nebo turniket v přední části vozu. Ty se v Moskvě svého času používaly na všech linkách pro odbavení cestujících (vyjma silně vytížené linky 17, kam bylo převážně nasazováno i moskevské Vario a kde platil nástup všemi dveřmi). Umíte si představit, jak v jedné z největších metropolí světa nástup předními dveřmi přes turniket zdržoval. Na přestupních uzlech byly dokonce zřízeny dvě zastávky - nejdříve pro výstup, následně tramvaj popojela do druhé zastávky, kde probíhal nástup. To asi aby nedošlo k zamíchání nastupujících mezi vystupující cestující. Místní omladina stejně turnikety různě podlézala nebo přeskakovala a nikdo to neřešil, takže celý odbavovací systém byl zbytečný. Při další autorově návštěvě v roce 2017 už byl systém turniketů zrušen.