Priessnitzovy léčebné lázně

Na kopci nad dnešním Jeseníkem, dříve Frývaldovem, v osadě Gräfenberg zásluhou místního rodáka Vincenze Priessnitze vznikl v roce 1822 první moderní vodoléčebný ústav na světě. Povolení léčby pod lékařským dozorem získal Priessnitz až v roce 1831, oficiální povolení císařské komise k provozování lázní bez omezení pak obdržel roku 1837. Po jeho smrti se stal na přání vdovy Žofie pokračovatelem doktor Josef Schindler, lékař a majitel vodoléčebného ústavu, zřízeného dle Priessnitzova vzoru jako první v Čechách v Potočné v Jizerských horách. Brzy vzniklo lázeňské kuratorium, které vedl Dr. Schindler a čtyři Priessnitzovi dědici. Původní Priessnitzovy metody byly doplňovány o vědecké poznatky, o hlediska moderní medicíny, především fyziologie a patologické anatomie. Za působení Dr. Schindlera na Gräfenbergu vyrostly další lázeňské budovy. Světové úrovně dosáhl Gräfenberg pod vedením primáře dr. Josefa Reinholda, skvělého psychiatra a psychologa, který dokázal spojit Priessnitzův odkaz s nejnovějšími vědeckými poznatky. Zavedl zde léčení neuróz všeho druhu a pod jeho vedením se tento ústav stal světoznámým psychiatrickým a neurologickým pracovištěm s výbornými diagnostickými a léčebnými postupy. V r. 1938 byl dr. Reinhold nucen z rasových důvodů emigrovat do Polska, kde byl později zatčen a uvězněn v koncentračním táboře. Tam jako zázrakem přežil, v r. 1946 se vrátil do Lázní Jeseník a provozoval tu praxi až do své náhlé smrti v r. 1947. V letech 1938 až 1945 byla lázeňská zařízení využívána pro rehabilitaci raněných německých vojáků, později byl část objektů zabrána pro děti z bombardovaných německých měst. Po roce 1945 zde pokračovalo lázeňství, léčba byla zaměřena na nemoci dýchacích cest, neuropsychiatrická onemocnění a na odstraňování následků otrav těžkými kovy.

V současné době provozuje 11 lázeňských domů a od roku 2013 také turistický vláček Lázeňáček, který okružně spojuje lázně s Jeseníkem, jezdí však také po Balneoparku. V hlavní sezoně jsou organizovány i výlety do blízkého okolí, jako na Čertovy kameny, k Jeskyni Na Pomezí nebo na Lesní bar. Vláček je zapůjčen od Společnosti Vincenze Priessnitze, která ho zakoupila s finančním přispěním Olomouckého kraje. číst dále